BP ohlásilo odklon od ropné budoucnosti

Koncem devadesátek využil šéf BP John Browne poklesu cen ropy, koupil své americké rivaly Amoco a Arco a vytvořil velký transatlantický kolos. Tím se zapsal mezi ropné obry spolu s Exxon Mobil a Chevronem v USA a Royal Dutch Shell a Totalem v Evropě. Tato éra giganta ale skončila v úterý. Bernard Looney, třetí generální ředitel od Browneovy doby, ohlásil, že BP už nebude obrem a navrhl velmi odlišný plán budoucnosti této ropné společnosti.

Jen šest měsíců poté, co převzal kormidlo, zveřejnil Looney detaily svých plánů, jejichž cílem je, aby BP dodržovala pařížskou dohodou o změně klimatu. Řekl, že v příštím roce sníží dividendu, v průběhu příštích deseti let sníží produkci ropy a plynu o 40 % a že bude utrácet až 5 miliard dolarů ročně na vybudování jedné z největších světových firem vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů.

Looneyova strategie ukazuje, že ropný průmysl se dělí na dvě části. Na jedné straně Atlantiku se evropští BP, Shell a Total pokoušejí prosadit nízkouhlíkový věk a zředit své podnikání využívající fosilní paliva získáváním významných příjmů z obnovitelných zdrojů energie. Exxon a Chevron, odolávající tlaku  investorů i politiků, mají jiný směr. Dále čerpat co nejziskověji a odvádět peníze zpět investorům. Stejně jako tabákoví obři tak čím dál častěji lákají akcionáře, kteří jsou ochotni stavět výnosy před škodu.

Zaplať nebo diverzifikuj

"BP měl dvě možnosti," řekl Brian Scott-Quinn, emeritní profesor na Henley Business School v jižní Anglii, který píše o finančních trzích a změně klimatu. "Za prvé, jednoduše vyplatit v budoucnosti maximální dividendu, kterou může, a do budoucnosti neinvestovat. Anebo diverzifikovat v mnohem větším měřítku.“

Looneyova strategie přináší spoustu rizik. BP připouští, že energetické projekty přinášejí čím dál nižší výnosy než investice do ropy a zemního plynu. To je jeden z důvodů, proč správní rada souhlasila s nižší dividendou. A management potvrdil, že uhlovodíková výroba pravděpodobně zůstane hlavním zdrojem výdělku společnosti BP na „několik příštích let“ a tou se bude také financovat její posun k čistší energii. Také není jasné, jakou konkurenční výhodu přinese ropné společnosti budování větrných farem a solárních parků.

Ale nebezpečí číhá i na Exxon a Chevron. Jak roste povyk ohledně globálního oteplování, může se pole jejich potenciálních investorů stále zmenšovat. A to zejména, pokud Joe Biden v listopadu usedne do Bílého domu a přenastaví energetickou politiku USA. Jak ukazují rekordní ztráty v tomto čtvrtletí, pokud bude pokles cen ropy trvalý, nebude jednoduché získat smysluplné výnosy z ropy a plynu. Před deseti lety byl Exxon nejcennější americkou společností. Dnes se řadí na 41. místo.

"Určitě existuje mezera mezi Evropany, kteří jsou mnohem více odhodláni plnit klimatickou agendu" a Američany, řekl analytik u Panmure Gordon & Co. Colin Smith. Jejich úspěch bude záviset na tom, jak atraktivní budou tyto investice vzhledem k dalším výdajům na ropu a plyn, uvedl.

Na rozdíl od svých evropských vrstevníků se Exxonu a Chevronu doposud podařilo odolat tlaku investorů. Obě společnosti, podporované Komisí pro cenné papíry a burzu, ustály požadavky akcionářů, aby se hlasovalo o emisních strategiích.

Po desetiletí, kdy investovaly do megaprojektů po celém světě, se však potýkají s mizernými výnosy a zůstaly zcela nepřipraveny na období levné ropy, které začalo v roce 2014. Pomalu si uvědomují transformační účinek břidlicové revoluce. Exxon a Chevron si až nyní dávají dohromady, že musí mnohem pohotověji reagovat na tržní podmínky, než je diktovat.

Zůstat u ropy

Se současnými generálními řediteli nemají ani američtí obři vůli následovat Evropany po jejich zelené cestě. Obě firmy plánují se dlouhodobě držet ropy a zemního plynu a na čistou energii vložit pouze malé sázky. Pro ně není odpovědí spěch k obnovitelným zdrojům (tam, kde nemají konkurenční výhodu a vidí menší výnosy).

Přesto plány společnosti BP bezpochyby zvyšují tlak na společnost Shell, která také na začátku tohoto roku oznámila ambice snížit své uhlíkové emise do roku 2050 a více se obrátit na obnovitelné zdroje. Anglo-nizozemský obr slíbil o tomto posunu více podrobností, v konečném důsledku to ale povede pouze k obchodování se společnostmi bez emisí.

U evropských obrů závisí úspěch jejich strategie zčásti na tom, zda vlády udrží rozsah politické podpory na energetický přechod. Vzhledem k tomu, že země po celém světě slibují zelenější ekonomiky po devastaci koronavirem, si BP možná zvolila svůj okamžik moudře. „Kdyby někdy nastal čas na resetování, bylo by to teď,“ řekl Luke Parker, viceprezident pro firemní analýzy u Wood Mackenzie.

Zdroj: Bloomberg, Patria.cz