Unipetrol končí odstávku výrobního areálu v Litvínově a začíná uvádět jednotlivé technologie do provozu.
Pondělí 8. června
„Jsme součástí kritické infrastruktury České republiky a jedním z pilířů, na kterém stojí česká ekonomika. V jednom okamžiku jsme najednou čelili dvěma výzvám – realizovat nutnou a bezodkladnou generální revizi našich výrobních zařízení a minimalizovat rizika spojená s šířením nemoci COVID-19. Jsem velmi rád, že se nám obě výzvy podařilo ve spolupráci s okolními městy, krajem, ministerstvy a řadou odborníků zvládnout,“ řekl Tomasz Wiatrak, generální ředitel a předseda představenstva skupiny Unipetrol.
V litvínovském areálu došlo k zarážce, neboli k plánovanému odstavení celé produkce, po čtyřech letech. Primárním důvodem byla pravidelná údržba výrobních technologií v areálu dle legislativních a revizních požadavků a příprava zařízení na další provozní cyklus. „Většina plánovaných prací je hotova a nyní začínáme s postupným uváděním jednotlivých výrobních technologií zpět do provozu. Sjíždění a najíždění každé výrobní jednotky vždy trvá několik dnů a je nejcitlivější částí celé zarážky. Neobejde se bez nutnosti řízeného spalování přebytečných plynů na bezpečnostních polních hořácích. Za přechodné světelné a zvukové efekty s tím spojené se všem obyvatelům okolních měst a obcí dopředu omlouváme,“ řekl Tomáš Herink, člen představenstva skupiny Unipetrol.
V litvínovském areálu došlo k zarážce, neboli k plánovanému odstavení celé produkce, po čtyřech letech. Primárním důvodem byla pravidelná údržba výrobních technologií v areálu dle legislativních a revizních požadavků a příprava zařízení na další provozní cyklus. „Většina plánovaných prací je hotova a nyní začínáme s postupným uváděním jednotlivých výrobních technologií zpět do provozu. Sjíždění a najíždění každé výrobní jednotky vždy trvá několik dnů a je nejcitlivější částí celé zarážky. Neobejde se bez nutnosti řízeného spalování přebytečných plynů na bezpečnostních polních hořácích. Za přechodné světelné a zvukové efekty s tím spojené se všem obyvatelům okolních měst a obcí dopředu omlouváme,“ řekl Tomáš Herink, člen představenstva skupiny Unipetrol.
Během sedmi týdnů bylo v rámci údržby a obnovy výrobních zařízení zrealizováno na šest tisíc údržbových aktivit a řada investičních projektů. „Mezi klíčové projekty patřila oprava pece na jednotce atmosférické destilace ropy, výměna podzemního potrubí chladicí vody na výrobně parciální oxidace a servisní opravy velkých kompresorů na etylenové jednotce,“ vyjmenoval Tomáš Herink.
Zhruba měsíc před začátkem zarážky došlo k neočekávané situaci – celou Evropu zasáhla pandemie koronaviru způsobujícího nemoc COVID-19 a přiměla vlády jednotlivých států k bezprecedentním opatřením omezujícím volný pohyb obyvatel, výkon řady povolání, nabídku služeb a styk se zahraničím. „Během pár dnů jsme museli změnit naplánovaný harmonogram jednotlivých prací a především vytvořit a realizovat systém bezpečnostních, hygienických a protiepidemických opatření, který jsme předložili Ústřednímu krizovému štábu vlády České republiky,“ vysvětlil Tomáš Herink.
Všechny změny bylo nutné zkoordinovat s desítkami velkých i malých domácích a zahraničních dodavatelů. A jelikož opatření proti šíření koronaviru byla zavedena i v ostatních státech Evropy, zahraniční dodavatelé nebyli schopni garantovat, že budou moci své pracovníky do Česka poslat a nasmlouvanou práci realizovat. Některé společnosti dokonce odmítly v této situaci své zaměstnance do Česka vyslat. „Otevřeli jsme náš krizový štáb zástupcům měst, kraje, policie a hygienické stanice. Na přípravě opatření uvnitř a vně našeho areálu jsme spolupracovali s Ministerstvem průmyslu a obchodu, Krajskou hygienickou stanicí, policií a rovněž městy Litvínov a Most. Naším cílem bylo zajistit bezpečí našich zaměstnanců, dodavatelů a obyvatel v okolí závodu,“ popsal Tomasz Wiatrak.
Všechny změny bylo nutné zkoordinovat s desítkami velkých i malých domácích a zahraničních dodavatelů. A jelikož opatření proti šíření koronaviru byla zavedena i v ostatních státech Evropy, zahraniční dodavatelé nebyli schopni garantovat, že budou moci své pracovníky do Česka poslat a nasmlouvanou práci realizovat. Některé společnosti dokonce odmítly v této situaci své zaměstnance do Česka vyslat. „Otevřeli jsme náš krizový štáb zástupcům měst, kraje, policie a hygienické stanice. Na přípravě opatření uvnitř a vně našeho areálu jsme spolupracovali s Ministerstvem průmyslu a obchodu, Krajskou hygienickou stanicí, policií a rovněž městy Litvínov a Most. Naším cílem bylo zajistit bezpečí našich zaměstnanců, dodavatelů a obyvatel v okolí závodu,“ popsal Tomasz Wiatrak.
Ti zahraniční pracovníci, kteří nakonec přijeli, museli podstoupit čtrnáctidenní pracovní karanténu a podřídit se speciálnímu režimu, v rámci něhož se nemohli volně pohybovat a nesměli používat veřejnou hromadnou dopravu. „Vytvořili jsme komunikační manuály v osmi jazycích, zajistili jsme izolované ubytovací kapacity pro případ karantény či onemocnění, vyhradili jsme speciální vstupy do areálu, oddělená stravovací místa a prodejny tak, abychom minimalizovali kontakt zahraničních pracovníků s našimi zaměstnanci a obyvateli okolních měst a obcí. Všichni navíc museli projít testováním na COVID-19,“ vypočítal klíčová opatření Tomasz Wiatrak.
Již začátek zarážkových prací potvrdil správnost rozhodnutí uskutečnit zarážku v naplánovaném termínu, a neohrozit tak bezpečnost zaměstnanců a obyvatel provozováním technologií, jež by nebyly zrevidovány v předepsaných zákonných lhůtách. „Ukázalo se to, co jsme při plánovaní zarážky očekávali. Některé části technologií byly na hranici své životnosti a oddalování jejich revize či výměny by znamenalo zvyšování provozního rizika,“ uzavřel Tomáš Herink.
Již začátek zarážkových prací potvrdil správnost rozhodnutí uskutečnit zarážku v naplánovaném termínu, a neohrozit tak bezpečnost zaměstnanců a obyvatel provozováním technologií, jež by nebyly zrevidovány v předepsaných zákonných lhůtách. „Ukázalo se to, co jsme při plánovaní zarážky očekávali. Některé části technologií byly na hranici své životnosti a oddalování jejich revize či výměny by znamenalo zvyšování provozního rizika,“ uzavřel Tomáš Herink.
Tomasz Wiatrak, generální ředitel skupiny Unipetrol, na závěr dodal: „Děkujeme velice všem zainteresovaným úřadům, institucím a organizacím, které se na přípravě a realizaci bezpečnostních, hygienických a protiepidemických opatřeních podíleli. Zároveň děkujeme obyvatelům za jejich pochopení a trpělivost. Zažili jsme společně situaci, která nemá v dějinách českého chemického průmyslu obdoby.“
Skupina Unipetrol je největší rafinérskou a petrochemickou společností v Česku. Zaměřuje se na zpracování ropy a na výrobu, distribuci a prodej pohonných hmot a petrochemických produktů – zejména plastů a hnojiv. Ve všech těchto oblastech patří k významným hráčům na českém i středoevropském trhu. Do skupiny Unipetrol spadají rafinérie a výrobní závody v Litvínově a Kralupech nad Vltavou, společnost Paramo se značkou Mogul v Pardubicích a Kolíně, neratovická společnost Spolana a dvě výzkumná centra v Litvínově a Brně. Součástí Unipetrolu je i síť čerpacích stanic Benzina v Česku a na Slovensku. V Česku je Benzina s počtem 416 stanic největším řetězcem. Unipetrol je v České republice jedna z největších firem z hlediska obratu. Za rok 2019 utržila 129 miliard Kč a zaměstnává více než 4 800 lidí. Unipetrol je kromě rozvoje podnikání hrdý na to, že je společensky odpovědnou společností. Proto věnuje stejnou míru pozornosti iniciativám zaměřeným na kultivaci a podporu udržitelného rozvoje, vzdělávání, místních komunit a životního prostředí. V roce 2005 se Unipetrol stal součástí skupiny ORLEN, která je největším zpracovatelem ropy ve střední Evropě.
Pro více informací navštivte sekci „Zodpovědná firma“ na www.unipetrol.cz.
Kontakt: Pavel Kaidl, tiskový mluvčí, telefon: +420 225 001 407, +420 736 502 520, e-mail: pavel.kaidl@unipetrol.cz
Skupina Unipetrol je největší rafinérskou a petrochemickou společností v Česku. Zaměřuje se na zpracování ropy a na výrobu, distribuci a prodej pohonných hmot a petrochemických produktů – zejména plastů a hnojiv. Ve všech těchto oblastech patří k významným hráčům na českém i středoevropském trhu. Do skupiny Unipetrol spadají rafinérie a výrobní závody v Litvínově a Kralupech nad Vltavou, společnost Paramo se značkou Mogul v Pardubicích a Kolíně, neratovická společnost Spolana a dvě výzkumná centra v Litvínově a Brně. Součástí Unipetrolu je i síť čerpacích stanic Benzina v Česku a na Slovensku. V Česku je Benzina s počtem 416 stanic největším řetězcem. Unipetrol je v České republice jedna z největších firem z hlediska obratu. Za rok 2019 utržila 129 miliard Kč a zaměstnává více než 4 800 lidí. Unipetrol je kromě rozvoje podnikání hrdý na to, že je společensky odpovědnou společností. Proto věnuje stejnou míru pozornosti iniciativám zaměřeným na kultivaci a podporu udržitelného rozvoje, vzdělávání, místních komunit a životního prostředí. V roce 2005 se Unipetrol stal součástí skupiny ORLEN, která je největším zpracovatelem ropy ve střední Evropě.
Pro více informací navštivte sekci „Zodpovědná firma“ na www.unipetrol.cz.
Kontakt: Pavel Kaidl, tiskový mluvčí, telefon: +420 225 001 407, +420 736 502 520, e-mail: pavel.kaidl@unipetrol.cz
