Ropovodná síť v ČR

Ropovod DRUŽBA


Ropovod Družba byl prvním ropovodem vedoucím po českém území. V roce 1962 byl doveden do Bratislavy a v roce 1965 prodloužen do Záluží u Mostu.


Do roku 1989 dováželo tehdejší Československo ročně až 18 milionů tun ropy z bývalého SSSR výhradně tímto ropovodem. Pádem „železné opony“ v roce 1989 se pro nás otevřely možnosti dovozu ropy z kapitalistického světa a vymanění se z jednostranné závislosti na Rusku. Roku 1990 byl zprovozněn ropovod Adria, „připravený“ již od roku 1984 a vybudovaný jako společné dílo bývalé Jugoslávie, Maďarska a Československa.

Technické údaje ropovodu DRUŽBA

























Délka trasy v ČR včetně zdvojení a odboček: 473 km
Přepravní kapacita: 9 mil. tun ropy ročně
Obsah ropovodu: cca 101 318 m3
Rychlost proudění ropy v potrubí: cca 1,0 – 1,4 m/s
Průměr potrubí: DN 700, DN 500, DN 350, DN 200

Ropovod IKL


Ke zrodu myšlenky výstavby ropovodu IKL (Ingolstadt – Kralupy nad Vltavou – Litvínov) a její následné realizaci došlo v letech 1990 – 1992. Potřeba vzniku tohoto nového ropovodu byla dána změnou politické a ekonomické situace ve světě. Tehdejší ČSFR správně odhadla své budoucí potřeby a vývoj ve světě a rozhodla se pro realizaci této výstavby. Rozhodnutí o výstavbě bylo učiněno na základě vznikajících problémů těžařských společností v Rusku a s tím spojenými potencionálními problémy s dodávkami ropy ropovodem Družba. Využití ropovodu Adria jako další alternativy nevyhovovalo potřebám z důvodu nedostatečné kapacity a navíc v budoucnu hrozilo reálné nebezpečí vyloučení ČR z odběru v rámci zvyšujícího se objemu odběru ropy Slovenskou republikou a Maďarskem.


Odhadnutí důležitosti a potřebnosti výstavby nového ropovodu se ukázalo jako opodstatněné a nezbytně důležité. Idea výstavby ropovodu se setkala s kladnou odezvou nejen u nás, ale i v Německu, a proto se přistoupilo k realizaci výstavby. Původně plánovaná trasa ropovodu z Ingolstadtu přes Kralupy nad Vltavou do Litvínova byla z několika důvodů změněna na dnešní podobu trasy Vohburg an der Donau – Nelahozeves (u Kralup nad Vltavou), nicméně jméno ropovodu IKL bylo z nostalgických důvodů zachováno a běžně se používá dodnes. Přestože byla stavba IKL finančně i technicky velmi náročná, podařilo se ji zrealizovat v rekordně krátké době a splňuje svůj účel.


Projekt ropovodu MERO IKL realizovaný v letech 1990 – 1995 vznikl hlavně z politických a ekonomických důvodů. Potřeba nového zdroje dodávek ropy byla ze strany naší republiky jednoznačná a veškeré úřední procesy proto probíhaly poměrně rychle. Avšak na udělení stavebního povolení ze strany SRN, resp. bavorské vlády, se muselo čekat až do 15. února 1992. Konečná verze trasy ropovodu na českém území rozhodla o stavbě Centrálního tankoviště ropy (CTR) Nelahozeves.


Výstavba CTR probíhala v letech 1990 – 1997. Toto tankoviště ropy slouží ke skladování a blendingu ropy z ropovodů IKL a Družba a zároveň k distribuci ropy k zákazníkovi. Ve Vohburgu je ropovod IKL napojen na ropovod TAL (Transalpine Ölleitung). Zajímavostí vedení tohoto ropovodu je jeho umístění do dna koryt několika řek, mezi nejznámější patří řeka Regen (uložení v hloubce 6 m) a Dunaj (uložení v hloubce 3,5 m).

Technické údaje ropovodu IKL





























Celková délka trasy
(Vohburg an der Donau – Centrální tankoviště ropy Nelahozeves):
347,4 km
Délka trasy v ČR: 168,6 km
Přepravní kapacita: 10 mil. tun ropy ročně
Obsah ropovodu: cca 140 000 m3
Rychlost proudění ropy v potrubí: cca 0,5 – 1,2 m/s
Průměr potrubí: DN 700